Užitečné kontakty
Užitečné kontakty
Incoterms 2020
Incoterms 2020
Poradenství
Poradenství
Vzdělávání
Vzdělávání
Publikace
Publikace
Konference
Konference
Teritoriální setkání
Teritoriální setkání

Novinky

Turecká ekonomika na počátku roku

  • Publikováno: 3.2.2014
Turecká ekonomika na počátku roku

ohlédnutí a predikce v kontextu aktuálního politicko-ekonomického vývoje

Shrnutí: V uplynulých letech patřilo Turecko mezi tzv. „shining stars“ na poli rozvíjejících se ekonomik, když s růstem HDP v rozmezí od 8,6localhost až po 9,2localhost, s výjimkou r. 2012 a růstem ve výši 2,2localhost, atakovalo přední příčky. Jen několik dnů v závěru roku 2013, které byly ve znamení korupčního skandálu zasahující nejvyšší patra turecké politiky a ekonomických entit, znamenaly, že se země mezi dvěma kontinenty značně vzdaluje svým ambiciózním cílům stát se v r. 2023 jednou z deseti nejsilnějších ekonomik. Poslední vývoj na politické scéně však v celé své surovosti (i syrovosti) odhalil vlekoucí se strukturální problémy turecké ekonomiky - obrovský sklon ke spotřebě, resp. nízkou míra úspor domácností, vysokou zadluženost privátního sektoru, enormní deficit platební bilance běžného účtu financovaný z převážné většiny jen za pomocí krátkodobého (spekulativního) zahraničního kapitálu a přílišnou závislost na dodávkách primárních energetických surovin. Všechny tyto atributy pak činí tureckou ekonomiku zranitelnou. V tomto kontextu tak vývoj na politické scéně v podobě korupčního skandálu má přímý vliv na důvěru a stabilitu ekonomického prostředí země a její postavení na finančních trzích. Jen za období od korupčního skandálu, tj. od 17.12.2013 do 27.1.2014 ztratila turecká lira vůči USD přes 9localhost, resp. celých 14,1localhost vůči EUR. Korekcí v r. 2014 doznají i predikce hlavních makroekonomických ukazatelů. 

Turecká lira, která již od druhé poloviny prosince minulého roku, tj. vypuknutí notoricky známého korupčního skandálu v zemi zaznamenává strmý pád vůči americkému dolaru i euru, v pondělí 27. 1. t. r. vykázala dosud nejhorší výsledek v historii, poté co prolomila hranici 2,39 TL k US dolaru, resp. 3,20 k EUR. Po korekci centrální banky, která avizovala konání mimořádného jednání bankovní rady na půlnoc 28. 1., nakonec uzavřela na hodnotě 2,309 TL za USD. Byť během jediného dne (minulého čtvrtku) turecká centrální banka v rámci přímých devizových intervencí uplatnila 3 mld. USD na devizových trzích, přesto turecká lira prolomila magickou hranici 2,3 TL/USD. Jen za období od korupčního skandálu, tj. od 17. 12. 2013 do 27. 1. 2014 ztratila turecká lira vůči USD přes 9localhost, resp. 14,1localhost k EURu. Za období od května (prvních protivládních protestů) minulého roku do 27. 1. t. r. to bylo přes 29localhost k USD, resp. 36,5localhost vůči EURu. Pouhým srovnáním vývoje na devizových trzích s ostatními měnami „emerging markets“ (TL ztratila více jako 9localhost vůči USD, na rozdíl od např. brazilského realu 4,8localhost či mexického pesa 2,1localhost) v období od korupčního skandálu do dnešního dne pak je patrné, že zásadní oslabení turecké liry jde zejm. na vrub domácím politickým problémům, i když i ostatní rozvíjející ekonomiky čelí změně monetární strategie ohlášené FEDem.
Vzhledem k aktuálním rezervám centrální banky v zahraničních měnách, které dosahují 34 mld. USD, není trend přímých devizových intervencí z dlouhodobého hlediska únosný. Lze hovořit o intervencích v řádu týdnů, nikoliv měsíců, byť centrální banka proklamuje, že lze využít i celkové rezervy (nedevizové) dosahující výše 107 mld. USD. Nehledě na výrazně oslabující domácí měnu a minimální benefit z přímých devizových intervencí, centrální banka „v prvním poločase“ nesáhla ke změně základních úrokových sazeb. Jedním z důvodů, a to i přes neustále omílané a již nudné proklamace o nezávislosti centrální banky na vládních entitách (byť je praxe jiná), je politický tlak z nejvyšších míst na zachování dosavadní výše klíčových úrokových sazeb. Důvodem je strach ze zpomalení růstu HDP, které by mohlo následovat v důsledku zvýšení úrokových sazeb, a to v super volebním roce, s komunálními volbami za dveřmi (březen 2014) a prezidentskými za humny (srpen 2014), není pro premiéra R.T. Erdoğana (RTE) myslitelné. Ústy nového ministra hospodářství Zeybekçi-ho: „Národ i stát nemají zájem zvyšovat úrokové sazby. My držíme své sliby, nikdy nelžeme a nedovolíme velezradu“, i premiéra Erdoğana: „ Jako ekonom vnímám jejich (centrální banky) rozhodnutí nezvyšovat sazby jako správné, gratuluji centrální bance“ byl doposud vysílán jasný signál entitám (ne)formující monetární politiku země, kam se mají (a mohou) ubírat.
Nicméně neudržitelnost současné monetární politiky nabralo progrese a boj centrální banky se přehoupl v půlnoci 28. 1., po zasedání bankovní rady, do druhého poločasu. Centrální bankéři nejenže doslova vyměnili dresy a změnili taktiku, ale překvapili očividně i svého velkého trenéra (nebo spíše rozhodčího?). Sáhli k radikálnímu řezu - de facto zdvojnásobili klíčové úrokové sazby, přičemž týdenní repo sazba vzrostla z 4,5 localhost na 10 localhost, jednodenní zápůjční úroková sazba vzrostla o 7,75 procentního bodu na 12localhost. Byť lira během následujícího dne (29. 1.) reagovala pozitivně na ofenzivní taktiku centrální banky a zpevnila na 2,165 TL/USD z hodnoty 2,2530 TL/USD, na závěr obchodování umazala své zisky a uzavřela na 2,255 TL/USD, resp. 3,073 TL/EUR. Lira tak vůči US dolaru oslabila o 0,23 procentního bodu, resp. 0,22 procentního bodu k EURu. Istanbulská burza ukončila den propadem likvidity při současné korekci znamenající propad o 3,75localhost k hranici 61 162,35 bodů. Tento stav je však vodou na mlýn RTE, který ještě několik hodin před klíčovým rozhodnutím centrální banky tuto instituci varoval, že bude zodpovědná za případné zpomalení turecké ekonomiky v důsledku zvýšení klíčových úrokových sazeb. Naopak ministr financí Mehmet Şimsek přispěchal s obhajobou půlnočního dárečku centrální banky a potvrdil správnost tohoto nelehkého rozhodnutí.
Jedním z dalších důvodů pondělní (27. 1.) signifikantní ztráty turecké liry byla rovněž situace na globálních trzích, a to v reakci na “soft landing” v Čině a zhoršené růstové predikce tzv. „emerging markets“. Odhlédneme-li od globálních vlivů, pak je smrtící koktejl, a to nejen pro oslabující tureckou liru, ale především esenciální příliv zahraničního kapitálu, tolik potřebného pro (u)financování vysokého deficitu turecké platební bilance, namíchán vražednou kombinací domácích politicko-ekonomických vlivů personifikovaných v korupčním skandálu, i externích stimulů souvisejících s politikou amerického FEDu a jeho plánovaném utažení penězovodů. Toto pocítí silně palčivě i Turecko, dosud profitující z přílivu krátkodobého (spekulativního) kapitálu, kterým země z velké části dosud financovala deficit běžného účtu. Byť deficit běžného účtu platební bilance k HDP vykazuje zlepšující se tendenci z hodnoty v r. 2012: 6,2localhost, resp. v r. 2013: 7localhost, oproti hrozivých 10localhost v roce 2011, stále se jedná o Achillovu patu turecké ekonomiky a zásadní strukturální problém, resp. absenci konkurenceschopnosti tureckého zboží a služeb na mezinárodních trzích. Tento fakt věrně reflektuje skutečnost, kdy turecká ekonomika postrádá hodnotné globální značky, které by mohly táhnout exportní výkon Turecka a mohly úspěšně komercionalizovat své produkty v zahraničí. Současně jsou exportní výkony taženy zejména zbožím s nízkou přidanou hodnotou jako je ocel a železo.
Ve světle domácích politických vlivů i globálního ekonomického prostředí tak bude nutné revidovat i predikce vývoje turecké ekonomiky v r. 2014. Vládní entity v čele s ekonomickým carem Ali Babacanem, místopředsedou vlády pro ekonomické záležitosti, v dané chvíli hasí negativní náladu na trhu ve snaze obnovit důvěru v investiční klima v zemi, přičemž se schovávají se za vyjádření typu „dočasné reakce na globální náladu“ bez výraznějšího ekonomického podtextu. Současné vládní entity stanovily následující predikce vývoje ekonomiky v r. 2014: 4 procentní růst HDP, deficit běžného účtu platební bilance k HDP: 6,4localhost, míra inflace 6,6localhost. Nicméně silná podnikatelská asociace TÜSİAD již revidovala makroekonomický výhled země na r. 2014 následně: růst HDP 3,4localhost, míra inflace ve výši 7,6localhost, nezaměstnanost ve výši 10,7localhost, exportní výkony na hodnotě 161,1 mld. USD a import 260, 7 mld. USD. Vlivný ekonomický think-tank TEPAV odhaduje, že HDP v r. 2014 vzroste o 3,1localhost, míra inflace dosáhne hodnoty 9,6localhost a deficit běžného účtu dosáhne 7,2localhost. TEPAV však pracuje i hrozivým scénářem v případě naprostého utažení penězovodů ze zahraničí, v závislosti na politice FEDu. V tomto případě by se v r. 2014 HDP propadlo dokonce na -1,6localhost, míra inflace by přesáhla hodnotu 11,5localhost, a deficit platební bilance by dosáhl 9,5localhost HDP při současném růstu míry nezaměstnanosti vysoko přes 11localhost.
Závěr: Je nepochybné, že Turecko se za vlády AKP v posledních téměř 12-ti letech ekonomicky vyšvihlo mezi jednu z nejrychleji rostoucích ekonomik tažených silnou domácí spotřebou, nicméně tento fakt zůstal těžce podceněn stávajícími vládními entitami, resp. tvrdým jádrem vedeným premiérem RTE. Mladá generace, která vyrostla v rychle se rozvíjející ekonomice se solidním socio-ekonomickým zázemím, koncentrovaná v urbanisticky rostoucích aglomeracích typu Istanbul, Ankara, Izmir, ale též Mersin, Adana, Bursa, Samsun, nově též v líhni tzv. anatolských tygrů jako je Gaziantep, Kayseri, relativně volně cestující do Evropy a poznávající „západní styl“ života, již není ochotna naslouchat islamizujícímu mentorování premiéra kolik má mít dětí (nejméně tři jako on sám a správný muslim) a jak má uzpůsobit své spotřebitelské chování (RTE burcuje k odklonu od tradičně alkoholického nápoje rakı k nealkoholickému ayranu). Toto podcenění situace a neschopnost komunikovat s populačně silnou, ale též ekonomicky dobře etablovanou mladší a střední generací, se typicky projevilo v absenci plánu vládních entit, jak zvládat protivládní protesty v květnu až červnu 2013, ale i nyní, kdy se RTE potýká s již notoricky známým a médii omílaným korupčním skandálem.
Bez pochyby však na stupňující se politický tlak stran nezávislosti justice a policejních složek v souvislosti s vyšetřováním korupčního skandálu reagují nejen zahraniční investoři ztrátou či omezením investiční důvěry, ale zdvižený prst, prozatím, v podobě komentářů již lze pozorovat i od ratingových agentur. Sekundárně též rovněž doposud Turecko těžilo z pumpování nových peněz do U.S. ekonomiky, přičemž investoři díky novým penězům více investovali do akcií a dluhopisů v tzv. emerging markets“, mj. i v Turecku. Nyní je však patrné, že své investice, což je pro r. 2014 jisté, po změně monetární politiky FEDu do těchto zemí omezí. Obrovský sklon ke spotřebě, resp. nízká míra úspor domácností, enormní deficit platební bilance běžného účtu a vysoká závislost na dodávkách energie, ale činí Turecko vysoce závislé na nestabilním přílivu kapitálu ze zahraničí. V posledních letech přitom převažoval tzv. „hot inflows“, tedy krátkodobý kapitál, kterým země financuje schodek běžného účtu. Zranitelnost turecké ekonomiky v souvislosti s politikou amerického FEDu spočívající v plánovaném utažení penězovodů je, díky její enormní závislosti na krátkodobém kapitálu, enormní.
S vědomím této skutečnosti bude rok 2014 pro tureckou ekonomiku značně nepředvídatelný a vládní cíle na rok 2014 jen těžce dosažitelné. Minimálně do komunálních voleb v březnu 2014, které „cosi“ vypoví o pozici RTE a tvrdého jádra AKP kolem něj, je nutno počítat s volatelním ekonomickým prostředím a nepredikovatelným kurzem turecké liry oscilujícím vůči USD v rozmezí kolem 2,15 až 2,30, resp. 3,00 až 3,20 TL/EUR. Každopádně důvěra a stabilita ekonomického prostřední v Turecku byla v kontextu aktuálního korupčního skandálu značně narušena. Turecko se tak pro r. 2014 zdá být hasnoucí hvězdou mezi země „emerging martkets“. Doufejme, že turecké ekonomické entity nenapadne nějaká spásná myšlenka typu nahrazení národní měny např. bitcoiny.

Zdroj: ZÚ Ankara

« Zpět na seznam

Spolupracujeme s

  • Asociace exportérů
  • BusinessInfo.cz
  • Celní správa
  • Cyber Fox
  • Czech Trade
  • Hospodářská komora
  • KZPS
  • SmartWhistle.cz
  • SPCR
  • SSL
  • Škoda Auto Vysoká škola