Londýnská dohoda je dobrovolná dohoda pro členské státy Evropské patentové organizace, která stanovuje, že patent (zákonná ochrana vynálezů zaručující vlastníkovi patentu výhradní právo k průmyslovému využití vynálezu) již nebude muset být přeložen do všech národních jazyků. Členské státy se tak zříkávají práva mít veškerou dokumentaci přeloženou do svého jazyka. To má podstatně snížit cenu evropského patentu, protože v současné době tvoří překlady patentových dokumentů 20 % - 40 % celkové ceny patentu. 

K Londýnské dohodě se Česká republika dosud nepřipojila. Situace se totiž již na první pohled jeví celkem nejasně. Jaromír Drábek, předseda Mezinárodní obchodní komory v ČR, k tomu říká: „Otázka ratifikace Londýnské dohody Českou republikou je vlastně otázkou celospolečenskou – nejde jen o samotnou praxi patentové ochrany, ve hře jsou významná ústavně-právní rizika i jazyková nepřipravenost českého obyvatelstva.“ Mezinárodní obchodní komora v ČR v minulých dnech proto zahájila diskuzi k tomuto tématu jednáním u kulatého stolu, ke kterému přizvala zástupce Úřadu průmyslového vlastnictví, Komory patentových zástupců, České advokátní komory, Hospodářské komory, Svazu průmyslu a dopravy a Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR a Patentového střediska ČVUT.

Do dnešního dne podepsalo Londýnskou dohodu jenom 15 států Evropské patentové organizace (EPO). Pro dosažení plných výhod z Londýnské dohody je ovšem potřebná její ratifikace všemi signatáři Evropské patentové úmluvy (EPC). „Mezinárodní obchodní komora se domnívá, že v dnešní době finanční krize a celosvětové recese je přistoupení k Londýnské dohodě velmi důležité především z důvodu odbourání vysokých nákladů na překlad patentu s celoevropskou platností,“ říká výkonný ředitel ICC ČR Vladimír Šiška a dodává: „Studie Evropské komise z roku 2000 prokázala, že patent povolený EPO je 5krát dražší než patent v USA a 3krát dražší než patent v Japonsku, tento rozdíl způsobuje právě nutný překlad do mnoha jazyků.“

Dalším z důležitých důvodů, proč by podle ICC členské země EPO měly přistoupit k Londýnské dohodě, je to, že zdroje uspořené na překladu patentů se přesunou na další výzkum a vývoj nebo budou mocí být vynaloženy na rozšíření teritoria platnosti patentu.

Odpůrci přijetí Londýnské dohody Českou republikou však tvrdí, že tím, že evropský přihlašovatel ušetří náklady na překlad patentu do jazyka určité země, přenese tyto náklady na podnikatele, kteří při uvedení nového výrobku na trh této určité země musí provést rešerši současného stavu techniky, aby se ubezpečili, že jejich výrobek nezasahuje do práv cizích osob. Patenty platné v této určité zemi by však byly i v cizím jazyce a tito podnikatelé by v případě nedostatečné jazykové vybavenosti nesli náklady na překlad.

Dalším problémem ale je, že „přihlašovatelem patentu je jen 0,01 % Čechů, ostatní musejí respektovat jejich duševní vlastnictví, hovořit anglicky je věc jedna, porozumět technické řeči je věc úplně jiná,“ jak uvádí přední patentový zástupce Michal Guttman. Advokát Karel Čermák k tomu dodává: „Neznalost práva neomlouvá, ale každý musí mít možnost se s ním seznámit, patent by byl prvním příkladem, kdy by nebylo možno se s ním seznámit v češtině.“